Umělá inteligence už dávno nepatří do science fiction. UI zasahuje stále více do lidských životů a týká se například řízení vozidel. Předpokládá se, že v budoucnu bude většina vozů mít možnost autonomního řízení. Opravdu dokáže umělá inteligence vždy rozhodnout správně? Když stroji chybí pocity, vůle a intuice, je správné jim svěřit důležité činnosti? Umělá inteligence může být využívána při pracovních pohovorech, může s vámi uzavřít pojištění nebo vám může prodat dům.
Pro firmy bude stále výhodnější zaměstnávat umělou inteligenci namísto lidských zdrojů. Lidé mohou dělat chyby a špatná rozhodnutí, stále jde však o lidský úsudek, který se nedá nahradit strojem. Umělá inteligence je limitovaná tím, jak ji člověk naprogramuje.
Jak to řešit?
Zpomalení vývoje by mohlo pomoci řešit některá potenciální rizika – třeba právě etické a společenské důsledky automatizace, obavy o soukromí a dopad na zaměstnanost. Mohlo by také poskytnout více času výzkumníkům a politikům na vypracování účinných zákonných rámců a eticky odpovědných přístupů.
Na druhou stranu by zpomalení rychlosti vývoje umělé inteligence mohlo také bránit pokroku ve zdravotnictví, vzdělávání a udržitelnosti, kde má potenciál významně pozitivně přispět. Zpomalení by také mohlo znevýhodnit země nebo společnosti, které do výzkumu UI investují velké prostředky, což by mohlo vést k hospodářské a technologické nerovnováze
Americká vláda má podle informací agentury AP v plánu oznámit investici ve výši 140 milionů dolarů (2,9 miliardy Kč) do sedmi institutů na vývoj umělé inteligence. Bílý dům rovněž v příštích měsících vydá pro federální agentury pokyny, jak s nástroji založenými na umělé inteligenci pracovat.
Generativní umělá inteligence se letos dostala do centra veřejného zájmu, zejména díky chatbotovi ChatGPT společnosti OpenAI, jenž dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii, scénáře či právní dokumenty.
Spuštění chatbota také vyvolalo závod mezi technologickými giganty ve vývoji podobných nástrojů.